Rubriky
Poezie

Vysočina s jedním dechem

Vysočina s jedním 
svahem na severozápad a druhým 
na jihovýchod,

ta země kamenná, 
kamenitá, písčitá, jílovitá, břidlicová, suchá, sypká 
a mazlavá, těžká, líná, 
země šlahounovitá, trnitá, 
sukovitá, mokrá a bažinatá,

země pták kormorán, jež oběma těžkými křídly chce 
se vznést a padá 
a padá, padlý Ikar s křídly z vosku,
jež se mu roztekla v kapky
pryskyřníků a slziček


Jan Zahradníček
za Janem Lacinou (a Janem Zahradníčkem)

Ta země s jedním dechem
s jazýčky na vahách
něžných vloček 

hořkosladkých studánek 
ze stříbra 

krajina vratička 
myší ouško

krajina pomezí 
jasu (a z vůně) jehněd
prvých lístků, bělosti třešní, radosti kohoutků, z očí pomněnky,
ohně osik 

kopýtek zadrhlých ve vřesu 
v pozdních smilkách otav

země strnad
uvízlá v trouchnivých stromořadích cest 
rozbitá struhami   
těly spadlých včel
kameny žulových trav ve stráních
a přece

země rysí dráp 
hořící modřín skorčích říček 

krajina káně 
táhlé volání planin a vábení sýce
z úkrytu rozsedlin ve skrýších dutin
v korunách jedlí smaragdech nocí

krajina posedlá
křikem kvíčal v rudých očích jeřabin

V zrcadleních 
této krajiny sluky vtisknuté 
ve skřivaní hrudi

Pavel Pokorný

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *